Jedinou novou tváří v interligovém celku ZORY Olomouc je pro příští sezonu Katarína BEROVÁ, narozena 1. září 1992, hráčka HK Štart Trenčín. Svůj dosavadní házenkářský život prožila převážně v družstvech dorostenek mateřského klubu, má však za sebou i několik desítek utkání ve WHIL jak v sezoně 2010/11 v dresu Štartu Trenčín, tak i v sezoně 2011/12, kdy hrála na hostování v celku UDHK Nitra. Do 30. června letošního roku byla členkou kádru juniorské reprezentace Slovenska.
Do Olomouce přicházíš studovat, jaký obor ?
Studovat budu na Fakultě tělesné kultury obor Tělesná výchova, k tomu bych si chtěla příští rok přibrat ještě anglickou filologii, nebo tlumočnictví a překladatelství. TV jsem si vybrala proto, že bych se chtěla v budoucnu věnovat trenérství a proto si myslím, že tento obor je na to výborná příprava, pokud se to tak dá nazvat.
Kde a kdy jsi s házenou začínala, dělala jsi před tím i jiné sporty ?
K házené jsem se dostala úplně náhodou, když jsem šla,pro bratra do školy, měli tam leták, že hledají děvčata na házenou. Sice už jsem byla stará, ale otec mně dotáhl na trénink i tak, protože se už nemohl dívat doma na to jak nic nedělám. Do té doby jsem se asi 6 let věnovala hip-hop a dicco tancům, s tím jsem však musela mít pauzu kvůli problémům s koleny. Sice jsem se potom vrátila k tancům i když jsem současně hrála házenou, s tancem jsem ale po dvou letech skončila úplně.
Ve kterých družstvech a v jakých soutěžích jsi dosud hrávala ?
Hrála jsem zatím jen v dresu Trenčína a Nitry. Soutěže jsem hrála převážně dorostenecké, teď to bude moje třetí sezony ve Whilce. Poprvé jsem v ní startovala ještě za ženy Trenčína, tento rok jsem zasáhla do některých zápasů na hostování v drresu Nitry.
Kteří trenéři se podíleli na Tvém sportovním růstu a co sis z jejich působení na sebe odnesla ?
K házené mně „dokopala" trenérka Terezka Šaržíková, která mně doslova dotáhla na trénink a bylo jí jedno, třeba i za uši by mně dovlékla, po ní mně chvíli trénovala dvojice Slavko Milo a Ľubomír Rech, po nich pak Božena Grandtnerová. Potom následovala sezona, kdy mně trénoval Pavol Kolárik, který mně vedl i první rok v dorostu. Všichni jmenovaní mi dali hodně, protože mi vštípili základy házené a hlavně mi pomohli vytvořit si k ní vztah a vybudovat si hráčské sebevědomí. Herně mi však dal nejvíc trenér Ján Beňadík, který mně vlastně přivedl až do žen. Trénoval mně tři roky. Poslední rok na Sportovním gymnáziu mně vedla trenérka Petra Betcherová, která mně přesvědčila o tom, že mám na to věnovat se házené i nadále i po dobu studia a proto jsem se definitivně rozhodla právě pro Olomouc. V Nitře jsem poslední rok trénovala i pod trenérem Slavomíre Vargou, ale tan jsem absolvovala jen minimum tréninků.
Jaké dosahovala družstva v nichž jsi hrála výsledky a co ty sama ?
V Trenčíně byla mládežnická házená ještě donedávna na velmi vysoké úrovni, doslova co rok, to nějaká medaile. A jsem velmi ráda, že se mohu pochválit tím, že v posledních pěti letech se i mně každý rok nějaká „ušla", někdy i ve dvou kategoriích. Už v mé první sezoně 2005/06 jsme byly mistryněmi Slovenska starších žaček, v sezoně 2007/08 jsme byly třetí na mistrovství Slovenska mladších dorostenek a navíc jsme získaly zlato i na mistrovství v plážové házené jak mladších tak i starších dorostenek, v sezoně 2008/09 jsme získaly medaili na MSR starších dorostenek. V následujícíc sezoně 2009/10 jsme získaly stříbro na MSR. V té sezoně jsme byly první i na mistrovství Slovenska středních škol, kde jsme uspěli i v silné konkurenci sportovních gymnázií z Nitry, Michalovců a Bratislavy. V sezoně 2010/11 jsme se staly mistryněmi Slovenska starších dorostenek.
Jak budeš vzpomínat na bývalé působiště a co Ti dal rok v interlize, kdy jsi hrála za UDHK Nitra ?
Po dobu minulé sezony jsem Nitře moc času nestrávila a ani neabsolvovala moc tréninků, proto jsem nebyla vůbec sehraná s děvčaty, což je při házené velmi důležité a proto jsem trenéru Vargovi víceméně nebyla moc platná. Naskakovala jsem proto do zápasů vždycky jen na pár minut.
Házená je tvrdý sport, máš s tím nějaké problémy, vyhýbala se Ti zranění, nebo už máš nějaké špatné zkušenosti ?
O tom, že házená patří k nejtvrdším sportům vím moc dobře, ale ani mi to moc nevadí. Do této sezony jsem nepoznala v házené skoro žádná zranění, vynechala jsem po celou dobu co házenou hraji snad jen jediné utkání. Doslova všechno zlé mně obcházelo. Uplynulá sezona však byla pro mě utrpením. Jen co jsem se herně dostala jakž takž do formy, přišlo zranění, po něm další a znovu další ... Začalo to otřesem mozku při utkání v Michalovcích, „načatá" plotýnka v zádech, následoval zlomený malíček, operace kolena, natržená achilovka, což všechno způsobilo, že jsem toho moc nenatrénovala, chodila jsem většinou jen na zápasy na střídačku a do zápasů jsem naskakovala jen na pár minut. Pevně však věřím tomu, že jsem si zranění „vysbírala" alespoň na dalších pet roků.
Olomouc je Tvým prvním zahraničním působištěm ?
Ano. Účinkování v Olomouci je pro mě obrovskou výzvou, vybrala jsem si ho už dávno. Nebyla jsem si však úplně jistá jestli chci odejít ze Slovenska. Jenže stále se zhoršující podmínky ve Slovenské házené, ne velká vzdálenost od Olomouce, neporovnatelně kvalitnější škola a možnost začít se prosazovat sama, někde kde mně neznají - rozhodly. Ale zejména to, že házená v Česku je na vyšší úrovni a ještě nemá až takové problémy jako ta Slovenská, mně sem táhne nejvíc.
Co víš o Olomouci, klubu a družstvu do kterého přicházíš, znáš se s některou hráčkou z dřívějška ?
O klubu toho vím myslím vcelku dost, z doslechu, ale i sama jsem sledovala výkony v interlize, o družstvu toho až tak moc nevím, znám pár děvčat, ale většinu jen od vidění. Slyšela jsem, že tam v průběhu sezony byly nějaké problémy ve vztazích mezi děvčaty, ale to se mně netýká. Od toho jsou tam jiní lidé aby to řešili, já se budu snažit s každým vycházet co nejlíp, budu řešit sebe samu a to abych ze sebe vydala maximum ať už na trénincích tak i v zápasech, ale i ve vztazích k babám. Přiznám se, že se na to už docela, těším
Čeho by jsi chtěla ve sportu dosáhnout, s čím bys byla spokojená v Tvé první „olomoucké" sezoně ?
V mé první sezoně bych se chtěla určitě ukázat jako platná hráčka zejména v obraně, protože to je to co mně na házené baví ze všeho nejvíc. Také bych se chtěla postupně propracovat až do takříkajíc základní sestavy. Tím bych si splnila své cíle pro tuto sezonu. Ve sportu celkově mně to láká více k trenérství a práci s mládeží. Na to, aby ze mě byla někdy dobrá trenérka ale potřebuji dostatek herních zkušeností, abych svým budoucím svěřencům co nejvíc rozuměla a uměla pochopit jejich potřeby a pocity. Proto bych chtěla hrát házenou tak dlouho jak jen to bude možné.
Co Katka Berová a reprezentace ?
Na tuto otázku bych raději ani neodpovídala, protože s reprezentačním trenérem slovenských juniorek panem Hantákem jsem se moc nepohodla, protože já se při házené možná tvářím trochu „přiblble", ale já to jinak neumím, plně se snažím soustředit na hru a ne na to, abych vypadala jako modelka, nesnesu ale když mi to někdo vyčítá. Navíc „díky" četným zraněním v poslední sezoně jsem většinu srazů nemohla absolvovat. Doufám, že panu Bělkovi nebude překážet to jak se tvářím.
Děkuji za rozhovor. (Ptal se V. Dobeš)