Soutěže dorostenek - krok správným směrem 20.05.2014 19:07:00 - autor: , přečteno 2470x

Uplynulý ročník dorosteneckých soutěží začal úplně novým, dá se říci experimentálním systémem soutěží, kdy se v podzimní části hrálo v obou kategoriích starší i mladší dorky, ve čtyřech, územně rozdělených skupinách. První dvě družstva z každé skupiny vytvořila osmičlenné celostátní 1. ligy, zbývající pak po dvou druholigových soutěžích, vždy po jedné v Čechách a na Moravě. Experiment se zpočátku nesetkal u všech s příznivým ohlasem. Nejvíc byla kritizována skutečnost, že v podzimní části se budou setkávat družstva mnohdy dost výkonnostně rozdílná a bude tak docházet k výsledkům s vysokými výhrami favoritů.

Tato skutečnost se ale nepotvrdila v plné výši, ve všech skupinách došlo sice k několika výsledkům s rozdílem branek vyšším než o 20, ve všech skupinách starších dorostenek ale většina výsledků byla vyrovnaných a jen starší dorostenky o Nového Jičína nezískaly jediný bod a na soutěž evidentně nestačily. V české skupině A postoupila do 1. ligy favorizovaná družstva Slavie a SVŠ Plzeň, ze skupiny B suverénní Písek a trochu překvapivě Kobylisy. V moravské skupině A za jednoznačným favoritem Olomoucí postoupily Pardubice, naopak ve skupině B se sešla tři silná družstva, nakonec postoupila družstva Zlína a Veselí, na Porubu zůstalo místo jen ve 2. lize.

U mladších dorostenek v obou českých skupinách kralovali vítězové (SVŠ Plzeň a Písek), naopak do 1. ligy překvapivě nepostoupila družstva Slavie a HC Plzeň, v moravské skupině A suverénně kralovala Olomouc s 8 vysokými výhrami, i když překvapivě prohrála v Bohunicích, které tak postoupily na úkor Hodonína. Ve druhé moravské skupině se sešla dvě vyrovnaná družstva Zlín a Poruba, k nijak extrémně vysokým výhrám favoritů zde příliš nedocházelo.

Skupina trenérů a dalších odborníků tento nový model naopak přivítala, argumenty byla možnost postupného zapojování nových hráček přicházejících z nižších kategorii do dorosteneckých celků a postupné přivykání na vyšší zatížení děvčat ve vyšších kategoriích, což na příklad ve vyrovnaných a vypjatých střetnutích často nebývá možné a hráčky místo hry prosedí zápasy na lavičce. Negativem nové soutěže - 1. ligy, hrané dvoukolově v jarních termínech je ale vysoký počet zápasů (14), které družstva sehrají bez většího přerušení v průběhu necelých čtyř měsíců. Odstranění tohoto negativa by možná mohlo být zahájení soutěže o týden, nebo dva dříve (v polovině ledna) a vytvořit tak prostor pro přerušení soutěže na příklad po sedmi utkáních.

Pojďme se nyní společně podívat na soutěž starších dorostenek. Osmičce prvoligových družstev bez jediné ztráty bodu kraloval obhájce mistrovského titulu ZORA Olomouc. Děvčata prošla soutěží suverénně, vyhrála ji s osmibodovým náskokem, i když na konci první poloviny soutěže zaznamenala čtyři utkání v řadě, která vyhrála shodně rozdílem jediné branky (ve Zlíně, Veselí, na Slavii a doma s Pískem). Družstvo se opíralo zejména o rozehrávku Jarmily Trumpešové, nejlepší střelkyni soutěže Lucii Zimovou (109 branek) a sestry Terezu a Vendulu Fryčákovy. Trenér Lubomír Krejčíř měl ale k dispozici i další kvalitní hráčky Palátovou, Sklenářovou, Míšovou a další, na druhé straně se ale družstvo potýkalo s neuvěřitelnou řadou zranění a nemocí, takže některé klíčové hráčky chyběly i v několika utkáních. Na druhém místě nakonec po výhře ve Zlíně v posledním kole skončilo družstvo SVŠ Plzeň a vybojovalo si také spolu s mistrovskou Olomoucí účast v Česko - slovenském poháru. Oporou družstva byla ve většině utkání brankařka Eliška Šibrová a dále střelkyně, sestry Veronika a Linda Galuškovy, Dragounová, Fronková a další. Třetí místo nakonec zbylo na Zlín, který prohrál dvě utkání v posledních třech kolech, a druhé místo na kterém dlouho figuroval neobhájil. Nepomohly ani elitní střelkyně Kolářová, Kříčková, Gärtnerová, Andrýsková - vesměs dorostenecké reprezentantky. Zajímavé je srovnání kolik zápasů přední hráčky v sezoně odehrály. Zatímco olomoucké Zimová, Fryčákovy atd. nastoupily max. do 21 zápasů, zlínské špičky Kolářová, Křičková a další mají odehráno 35 zápasů, plzeňské Galuškovy, nebo Dragounová dokonce až 45 utkání. Velká většina nejlepších hráček první trojice týmů figurují v reprezentačních výběrech převážně dorostenecké U 18.

Podíváme-li se na další družstva starších dorostenek v pořadí, čtvrtý skončil Sokol Písek v čele s reprezentantkou Pošustovou a Pravdovou, který se ale potýká s malým počtem hráček, na příklad poslední kolo v Praze na Slavii sehrál jen se šesti hráčkami včetně brankařky. Páté místo obsadil tým Veselí, který má ve svém středu několik dorosteneckých reprezentantek (Balášová, Lukšíková, Kožuchová) a jeho postavení nedopovídá plně jeho herní kvalitě. Největším zklamáním je ale asi až šesté místo pražské Slavie, která dokázala porazit pouze oba poslední týmy a Písek, který přijel jak je uvedeno výše v neúplné sestavě. Toto postavení neodpovídá podmínkám a tradicím slavistické dorostenecké házené, navíc když mladší dorostenky do 1. ligy vůbec nepostoupily. Poslední dvě místa obsadily Kobylisy a Pardubice, které na ostatní družstva v soutěži nestačila.

Prvoligová soutěž mladších dorostenek měla od prvních kol favorita v družstvu SVŠ Plzeň, které prvních osm kol vyhrálo a vytvořilo si až šestibodový náskok. V 9. Kole Plzeňačky poprvé prohrály (doma s Olomoucí) a v dalším kole v Praze Hájích. Další kola už zase své soupeře válcovaly a poslední bod za remízu ztratily až v posledním kole ve Zlíně. Družstvo vede stejně tak jako starší dorostenky klubu trenérka Jana Galušková. Druhé Olomoučanky naopak měly velmi špatný vstup do soutěže, z prvních pěti kol třikrát prohrály (doma s Plzní, v Ostravě s Porubou a ve Zlíně) a v tabulce spadly až na 5. místo. Všech dalších devět utkání svěřenkyně trenérky Jany Fischerové vyhrály a postupně se tabulkou propracovávaly až na konečné druhé místo. Obě tato družstva by měla reprezentovat koncem měsíce v Šaľe na Česko - slovenském poháru. Vítězné družstvo Plzně těžilo tak jako v družstvu starších dorostenek ze svých dvou opor sester Galuškových, které samy nastřílely více než polovinu branek družstva Plzně v soutěži. Oporami Olomouckých dorostenek byly spojky Kašpárková a Žáčková a křídla Chlandová a Grygarová, většinu utkání družstvo podržela brankařka Ošlejšková.

Třetí místo a bronzové medaile si na krk pověsily hráčky Poruby, které mají pasivní bilanci pouze s vítěznou Plzní se kterou oba zápasy prohrála, po jedné výhře a porážce má s družstvy Olomouce a Zlína, s oběma má navíc také lepší bilanci vzájemných zápasů a bod ztratila také v Praze proti Hájům. Oporami jsou střelkyně Přečková a Janošová a reprezentační brankařky Mučková a Krzykalová. Bez medaile na 4. a 5. místě skončila vyrovnaná dvojice družstev Háje a Zlín, které zaostávají za Porubou jen o dva body. Také obě tato družstva mají ve svém středu výborné střelkyně, v družstvu Hájů jsou to na příklad Bursíková a Gavláková, v týmu Zlína pak Mizerová s Holeňákovou. Nejlepší střelkyně této kategorie však hraje za 6. celek Písku. Jmenuje se Sára Kovářová a ve 14 utkáních 1. ligy nastřílela neuvěřitelný počet 175 branek, což je skoro 13 v průměru na zápas, dokáže však v zápase vstřelit až 24 branek. Na posledních dvou místech skončila podle očekávání družstva Bohunic a Mostu, které dokázaly vyhrát jen ve vzájemných zápasech, každé v domácím prostředí.