DHK ZORA Olomouc- Sokol Písek 21:22 (11:13)
Průběh utkání: 1:0, 3:2, 5:4, 5:6 7:6, 8:7, 8:11, 10:12, 10:13, 11:13 - 12:14, 15:17,17:17, 17:19, 19:19, 19:20, 20:20, 20:22, 21:22.
Rozhodčí: Horáček, Novotný 350 diváků 7 m hody: 7/6 - 2/2 vyloučení: 2- 3.
Sestavy a branky:
Olomouc: Raníková, Kozáková, Rašková - Hejtmánková, 4/3, Růžičková 4/3, Vocilková1, Kelarová 4, Samcová 3, Severová 1, Kubáčková, Grolichová, Spíchalová 2. Huráňová 1, Gebre Selassie 1.
Trenér: Libor MALÍNEK
Písek: Skálová, Vařečková, Káplová - Vrabcová 3, Malá 3, Borovská 2, Vyhnalová 1, Salačová 3, Rusfelová, Luzumová 7/2, Janoušková 1, Stellnerová 2, Dvořáková, Krouská.
Trenér: Jan SALAČ
Křeč, křeč a ještě jednou křeč, tak vypadalo vystoupení Olomouckého družstva v nejdůležitějším utkání sezony, kdy měly učinit ten rozhodující krok ke kýženému postupu do play-off v přímém souboji se svým největším konkurentem na postup. To co předvedly divákům v skoro do posledního místečka zaplněné domácí hale, to snad nikdo z přítomných, ani pamětníků dřívějších bitev nepamatuje. Jistě, důležitost zápasu si uvědomovali všichni a nejvíce pak samotné hráčky a snad právě nervozita jim od samotného začátku svazovala ruce i nohy. Děvčatům nelze upřít snahu, motivace byla veliká, ale to co předvedly hlavně v útočné fázi své hry, to byla doslova katastrofa a bezradnost. Jejich útočné snažení končilo ponejvíce na nesmlouvavé tvrdé a hodně vysunuté obraně Jihočešek, a pokud se některá z nich dostala až k zakončení, bylo nedůrazné a často hodně nepřesné. Jen necelá čtyřicítka střeleckých pokusů, nepočítáme-li do nich sedm sedmiček je opravdu žalostně málo.
Bohužel hlavním rysem utkání, které jeho průběh provázelo po celý zápas byla nepřesnost přihrávek, které končily buď v autu, nebo v rukách rychlých soupeřek a ty nemilosrdně trestaly proti Barboře Raníkové v domácí brance. Ta však zůstávala často osamocená proti nájezdům, hodně jich zlikvidovala a hodně jich také, zejména ve druhém poločase, skončilo na tyčích nebo vedle její branky. Na prstech jedné ruky by se asi daly spočítat obdržené góly domácích, které dostaly z normálního postupného útoku proti postavené obraně. Většina z nich byla ze samostatných brejků po ztrátě míče, nebo do ne zcela postavené obrany, do níž se všechny domácí hráčky nestačily včas vrátit.
Průběh zápasu byl po celý zápas hodně vyrovnaný, až do 19. minuty, kdy byl stav 8:7 pro domácí, většinou vedlo domácí družstvo, od tohoto stavu však převzal otěže zápasu do svých rukou hostující celek, za další čtyři minuty nastřílel čtyři branky a otočil na 8:11, později 10:13. A to byl také v závěru prvního poločasu, největší rozdíl skóre v průběhu celého střetnutí. Ještě v samotném závěru se podařilo Martině Kelarové projít obranou soupeře a snížit na poločasový dvoubrankový rozdíl. Ten se dařil držet hostům i po změně stran, ale v 11. minutě domácí družstvo i přes pokračující mizérii dokázalo vyrovnat na 17:17. Hostující družstvo však vzápětí znovu o gól vedlo a další branku přidalo až za dalších dlouhých šest minut. V té době měly dlouhý střelecký výpadek i domácí hráčky, které neskórovaly od 11. do 22. minuty, ale stačily v tomto mezidobí udělat osm technických chyb.
Ještě 3 minuty před koncem vyrovnaly Hanačky povedenou střelou Samcové na 20:20. Proti remíze však byla Jihočeská střelkyně Míša Borovská, která se sice v průběhu utkání příliš neprosazovala, ale rozhodující vedoucí branku dvě minuty před koncem vstřelila. Když se pak podařilo v začínající poslední minutě uvolnit na pivotu Stellnerovou, která prostřelila domácí brankařku bylo o výsledku rozhodnuto. Několik sekund před koncem ještě kosmeticky výsledek upravila Spíchalová.
Tak tedy skončilo hodně nepovedené utkání v podobě domácích hráček. Kromě Báry Raníkové, která opět své družstvo držela alespoň v naději, raději ani ostatní hráčky nebudeme dnes hodnotit. To hodnocení by dopadlo skoro na všechny asi ne příliš lichotivě. Samozřejmě že děvčata házenou hrát umí, to se jen sešla celá řada nepříznivých vlivů a výsledkem je ten pověstný „den blbec" kdy se prostě nedaří vůbec nic. Poučit se z tohoto utkání asi není to pravé. Děvčata samozřejmě sama ví, v čem chybovala, ale otázkou je proč tak chybovala.
Družstvo Sokola Písek také nepředvedlo nijak zvlášť oslnivý výkon, jejich zakončování bylo také často nepřesné, zvolilo ale velmi důraznou obranu, za svou tvrdost bylyhráčky několikrát potrestány sedmičkami, ale i za tuto cenu to stálo. Jejich nejlepší hráčka Luzumová byla po většinu zápasu kryta osobní obanou, přesto se několikrát uvolnila a pětkrát se trefila ze hry. Celé družstvo pak hrálo svou typickou dynamickou hru, se kterou v letošním roce slaví úspěchy.
Do konce interligy zbývá odehrát ještě dvě závěrečná kola. Naděje na postup mezi elitu tady samozřejmě ještě stále žije. Konečný výsledek však už Hanačky nemají ve svých rukách, musí čekat a spoléhat na klopýtnutí Sokolek. Ty totiž čekají dva nepříjemné zápasy, nejprve v Mostě s rozjetým Baníkem a na závěr doma s Veselím, kterému ještě také pořád půjde o to dostat se před Zlín. Naše děvčata pak musejí co nejrychleji na tento zápas zapomenout a pokusit se získat všechny body v zápasech v Jindř. Hradci a nakonec doma s Mostem. Baník Most, který ještě tři kola před koncem byl také ve hře o play-off, tak bude v závěrečných dvou kolech hodně „míchat kartami".