Odchovankyně olomoucké házené Míša HRBKOVÁ nejlepší hráčkou německé bundesligy 25.05.2017 09:03:02 - autor: , přečteno 2511x

          V polovině července oslaví Míša Hrbková kulaté narozeniny (14.07.1987). První házenkářské krůčky  v rodné Olomouci vedly do místního klubu UP Prior, odkud se však brzy vydala do sousední Zory Olomouc, kde se začal formovat dřímající nevšední talent levoruké házenkářky. Prošla všemi věkovými kategoriemi olomouckého klubu až se v roce 2004 zařadila do interligového kádru olomoucké Zory v jehož dresu zářila šest sezon, nastoupila ve 155 mistrovských duelech, v nichž nastřílela 611 branek v česko-slovenské interlize. Olomoucký dres jí začal být těsný a odešla po skončení sezony 2009/10 do Sokola Poruba, tam sehrála 4 sezony nastoupila k 116 zápasům a nastřílela v nich 656 branek a v sezoně 2013/14 se stala nejlepší střelkyní celé interligy WHIL. Po dobu svého interligového působení v českých týmech, stihla získat i dva mistrovské tituly, nejprve ještě v olomouckém dresu v sezoně  2007/08 a jeden  v dresu Sokola Poruba v sezoně 2011/12. Po skončení  sezony 2013/14 už zamířila na zahraniční štace do bubdesligy, na kátko hrála v Maďarsku a poté zakotvila už natrvalo v bundesligovém  Frisch Auf Göppingen a to další už známe.

Na házenkářském serveru ČSH  Handball net se objevil obsáhlý rozhovor, který vám v plném znění přetiskujeme

Reprezentantka Michaela Hrbková byla vyhlášena nejlepší hráčkou Bundesligy právě končící sezóny 2016/2017. Česká spojka a nejdravější útočná síla týmu Frisch Auf Göppingen kralovala prakticky celou sezónu tabulce střelkyň německé nejvyšší soutěže a na jejím konci zvítězila v anketě házenkářek.

Nejlepší házenkářka německé Bundesligy. Skvělé ocenění a v měřítku české házené unikátní. Jak jej vnímáte?
Velkou část sezóny jsem byla nejlepší střelkyní Bundesligy, a tak se mě už dlouho každý ptal, co na to říkám, jak to prožívám… Já jsem odpovídala, že na góly nehledím, že je to zásluha celého týmu a že bych všechny své góly vyměnila za to, kdybychom měli v tabulce o pár bodů víc. Ale teď na konci sezóny mě samozřejmě těší, že jsem udržela pozici nejlepší střelkyně soutěže a z toho všeho mám obrovskou radost.

Napadlo vás někdy, že budete mít takovou střeleckou formu, abyste ovládla tabulky soutěže, jako je Bundesliga, a stala se její nejlepší hráčkou?
Když jsem přišla poprvé do Německa, dařilo se mi. Tamní házenkářské prostředí mi asi svědčí. Když jsem byla v Maďarsku, skoro jsem nehrála, v Německu mě házená zase ze dne na den začala bavit. Je to asi tím, že cítím velkou podporu okolí i v týmu samotném. To se s Maďarskem nedalo srovnat. Tam mi připadalo, jako bych snad ani neuměla hrát házenou. Je to opravdu hodně o hlavě, o psychice. V Německu se mi od začátku dařilo a cítila jsem se do bře.

Dá se tedy říct, že v Göpppingenu jste spokojená po všech stránkách?
Ano. Přesně tak. Jsem spokojená, konečně jsem našla klub, kde mi to jde, kde nic neřeším. Mám čistou hlavu a daří se mi v každém zápase. To trápení, které jsem zažívala právě v Maďarsku, bylo hrozné. Skoro jsem si říkala, že skončím s házenou a v tamním prostředí jsem rozhodně zůstat nechtěla. Když jsem pak řešila, co dál, a zase se ozval Goppingen, váhala jsem jen krátce. Uvědomovala jsem si, že to tam znám, že se skoro vracím domů a rozhodování tak nebylo moc těžké. Nechtěla jsem jít do cizího klubu, budovat si znovu v novém kolektivu a prostředí novou pozici. Tam mě lidé znali, od prvního momentu jsem tam hrála zase s radostí a těšila jsem se na každý zápas. Jsem ráda, že to tak dopadlo, a už bych neměnila.

Jak prožívají házenou lidé v Göppingenu? Dá se snad říct, že je to teď „házenkářské“ město. I vzhledem k vítězství mužského týmu v Poháru EHF...
Fanoušci jsou skvělí. Fandí pořád, i když se nedaří. Po zápase nám píšou vzkazy na facebooku a při setkání ve městě se často dáme do řeči... Jsem tam opravdu spokojená!

Jak hodnotíte v klubu končící sezónu po soutěžní stránce?
Před sezónou jsme si jako cíl stanovili umístění do desátého místa a co nejdřívější zajištění příslušnosti v soutěži, protože v posledních letech jsme o ni bojovali skoro do posledních chvíle. Teď jsme v první polovině sezóny hráli opravu skvěle a byli jsme snad i překvapením soutěže, protože nikdo nečekal, že posbíráme tolik bodů. Druhá polovina už nám tak skvěle nevyšla, ale byli jsme zachránění a mohli jsme hrát uvolněně. Po mistrovství bylo pár hráček zraněných a nás v týmu není moc, jen asi dvanáct. Trošku jsme se pak trápili, ale doklepali jsme to do konce. Desáté místo je tedy splněným cílem, i když jsme si všichni přáli skončit nakonec výš. Ale náš tým zůstává pohromadě i na příští dva roky a myslím, že když na sobě ještě zapracujeme, můžeme být příští rok určitě výš.

V roce 2015 jste byla českou Házenkářskou roku, vzhledem ke kvalitě německé soutěže je tohle jistě o kus výš. Dá se tohle srovnávat?
Já bych to nesrovnávala. Každé má svoje a v případě českého ocenění hraje velkou roli reprezentace. Ocenění pro nejlepší hráčku Bundesligy jsem vůbec nečekala. Když mi to trenér na tréninku oznamoval, moc jsem tomu nevěřila a možná ještě teď mi nedochází, jak je možné, že se to stalo. Házenkářku Bundesligy totiž volí trenér a kapitánka každého týmu, každý volí tři jména, a v tomto hodnocení jsem z toho vyšla nejlépe! Když se podívám zpětně, kdo to kdy vyhrál, byly to převážně Němky, které hrají za národní výběr a myslím, že jsou o hodně lepší než já. Jsem k sobě hodně kritická a nikdy nejsem spokojená sama se sebou. Ale teď už bych snad trošku spokojená být mohla. 😊

Jak jste říkala, tým Göppingenu zůstává pohromadě. Jak vidíte svou nejbližší házenkářskou budoucnost v příští sezóně a případně v těch, co přijdou bezprostředně po ní?
Upřímně, už bych do jiného klubu nešla. Bude mi třicet, v klubu jsem spokojená a mám smlouvu ještě na další dva roky. Pro mě je opravdu důležitější hrát, byť v týmu, který je desátý v tabulce. Ano, přijdu asi o evropské poháry, ale já už jsme je hrála. Hrála jsem i Ligu mistrů a myslím, že už si nepotřebuju někde něco dokazovat. Je pro mě důležitější hrát a hrát v klubu, kde se cítím dobře, než být v nějakém přednějším klubu a trápit se tam. Vidím to tak, že další dva roky, na které mám smlouvu, zůstanu v Göppingenu a pak se uvidí.

Reprezentační sezóna byla také dlouhá a náročná. Šampionát ve Švédsku, kvalifikace o postup na MS. Jak se za reprezentační sezónou ohlížíte?
No, sezóna byla opravdu náročná. Už si ani nevzpomínám, kdy jsem měla naposledy nějaké pořádné volno. Snad právě teď, po sezóně, před nadcházejícím reprezentačním srazem. Jsem na tu zátěž zvyklá, ale je to poznat. Mě nikdy nic nebylo a teď jsem se trošku trápila s nějakými drobnostmi. Nic vážného, ale pořád jsem u byla u fyzioterapeuta a dávali mě dohromady. Teď ještě musím zatnout zuby na reprezentačním srazu a pak už mě čeká letní odpočinek.

A nejbližší kvalifikace proti Turkyním?
Já doufám, že v sobě všichni ještě najdou poslední síly a že zabojujeme o postup. Pro mě znamená skutečně hodně dostat se na mistrovství do Německa. Samozřejmě, Turkyně jsou specifický soupeř. Zatím přesně nevím, co od nich můžeme očekávat, ale myslím si, že už jsme dokázali porazit jiné týmy a pokud chceme na šampionátu uspět, musíme Turkyně porazit! Určitě to nebude nic snadného, ale myslím, že už nejsme takový nezkušený tým a že by měla být skoro naše povinnost takový zápas vyhrát, pokud se chceme znovu měřit s nejlepšími.