Nejlepší čtyři česká družstva házenkářek mají za sebou první sérii semifinálových zápasů. Lépe umístěná česká družstva interligy - Olomouc a Slavia Praha začínala svá utkání v domácím prostředí. Zatímco prozatímní letošní suverén mezi českou ženskou elitou, házenkářky DHK ZORA Olomouc si bez problémů poradil s nováčkem z jihu Čech družstvem Házená Jindř. Hradec a vede na zápasy 2:0, opačně si vedl druhý celek a obhájce mistrovského titulu - DHC Slavia Praha, který oba své domácí zápasy prohrál a ve vedení 0:2 na zápasy je poměrně překvapivě Britterm Veselí n.Mor.
Začátky obou utkání první dvojice se podobala jako vejce vejci. Domácí házenkářky do nich vtrhly jako uragán a v obou případech si za 12 minut vytvořily náskok, který již vlastně rozhodl o výsledcích. V sobotu domácí vedly 9:0, v neděli 8:0 a hostující celek byl proti bezchybné obraně a Lence Černé naprosto bez šancí. V sobotním utkání se o většinu z 36 branek v síti hostujících brankařek postarala zejména křídla, která dohromady nastřílela 19 branek, 6 krát byly úspěšní pivotmanky, zatímco spojky nastřílely jen 7 branek (4 branky padly ze 7m hodů). Ve druhém zápase se dařilo zase více spojkám - 12 branek, úspěšnost pivotů zůstala na 6 brankách, křídla byla však úspěšná pouze 5x a 6 branek padlo ze sedmiček. Tento pohled na statistiku nemusí být úplně vypovídající, na druhou stranu však určitě ukazuje na velké možnosti pestrosti útočných činností a ztěžuje soupeři zaměření se na klíčové hráčky ofenzívy Hanaček
Úspěšnost výsledků v obou utkáních je však především dílem výborné obrany domácích, která fungovala jako dobře namazaný stroj.. Bylo naprosto zřetelné, že na obranné fázi trenéři s hráčkami nejvíc zapracovali a výsledek se začíná projevovat. Většina hráček družstva plní obranné úkoly velmi odpovědně a využívají ve hře jednak své zkušenosti, na příklad Šašková a Dostálová a také své nesporné fyzické předpoklady, např. Kovačíková, Vašková a Marcišová.
Družstvo hostí tentokrát ani v jednom případě nepodržela jedna z jejich opor brankařka Lucie Kantůrková. V útoku v prvním utkání se nejvíce prosazovala rtuťovitá Zuzana Kohoutová, hodně problémů domácí obraně dělala i robustní pivotka Iveta Matoušková, svůj vysoký standard a nezměrnou bojovnost ukázala kapitánka týmu Jitka Matoušková.. Ve druhém utkání hrozila zejména po standardkách z 9 m hodů Hana Martínková, která v prvním utkání nehrála.
Kapitolou samou o sobě je obrana Jihočešek. Znovu předvedly, proč dosahují svých úspěšných výsledků hlavně v domácím prostředí, kde si většinou mohou svou až přehnaně agresivní hru dovolit, protože ji rozhodčí často v bouřlivém prostředí více tolerují. Pokud však utkání řídí rozhodčí, kteří bedlivě sledují nedovolené zákroky, které překračují rámec tvrdosti a hraničí až s brutalitou a ty pak nekompromisně trestají, pak má obrana J.Hradce problémy, protože jsou hráčky vylučovány. Dokladem toho byl zákrok Zuzany Keslerové v 9 minutě 1. poločasu druhého utkání, kdy byla diskvalifikována a zbytek utkání sledovala z hlediště. Šlo o brutální faul (úder do tváře) a podle citace rozhodčích ze zápisu o utkání: „faul ohrožující zdraví soupeře". Trochu zajímavá je proto filozofie hostujícího trenéra René Kumpána, který na tiskovce po utkání tento styl hry obhajoval a prohlašoval, že jej bude svému družstvu i nadále „ordinovat".
Každopádně ještě po dvou utkáních, i když vyzněla jednoznačně pro naše děvčata, není vůbec nic rozhodnuto. V Jindř. Hradci nečeká děvčata procházka růžovým sadem, domácí družstvo prahne po úspěchu a udělá pro něj ve spojení s jejich výborným bouřlivým publikem jistě úplně všechno.
Ve druhé semifinálové dvojici se více favorizovalo mladé družstvo Slavie obhajující mistrovský titul, zejména po dosti nepřesvědčivých výkonech Veselských panenek v závěru interligy, když družstvo v posledních 6 zápasech získalo jediný bod za remízu doma s Pískem, naopak Slavia v posledních pěti kolech vyhrála a závěrečným a úspěšným finišem zachraňovala své výhodnější postavení pro play-off. Oba pražské zápasy znovu potvrdily, že play-off je úplně jinou soutěží, zde nerozhoduje jen talent a technická zdatnost hráček, ale rozhodujícími faktory jsou, samozřejmě mimo herní a fyzické úrovně družstva, vůle po vítězství, zkušenost, bojovnost a nasazení až na hranici sebeobětování. A to zřejmě převažovalo u hráček Veselí.
Již o víkendu se budou hrát další zápasy v Jindř. Hradci a ve Veselí. Obě vítězná družstva z prvního kola mají tedy první dva, ze tří „mečbolů" v sériích, výhodnější pozici v této chvíli má Veselí, které po výhrách na hřišti soupeře přivítá Slavii ve svém domácím pekle. Ale pozor v loňském pátém finálovém zápase ve Veselí dokázaly i v tomto prostředí Slavistky domácí tým porazit. Vyrovnaná partie se očekává i na jihu Čech, kde domácí zaplněná hala požene Jihočešky do boje. Uvidíme, jak se s tím zkušenější Hanačky vypořádají. Věřme však, že se alespoň v Jindřichově Hradci již o víkendu rozhodne o postupuj do finále.