Vyvrcholení klubové sezóny házenkářek má za sebou svou první část, ve které se rozhodlo o tom, která družstva si to rozdají v boji o zlato a která družstva budou bojovat o bronzové medaile. Do finále postoupila nakonec obě družstva, která si v průběhu sezóny .zajistila první dvě místa v dlouhodobé soutěži a zajistila si tak lepší výchozí pozici pro play-off. Z té lepší výchozí pozice nakonec obě využila jen to, že začínala sérii v domácím prostředí. Druhou část „výhody", možnost odehrát rozhodující třetí utkání také v domácí hale nevyužil ani jeden z finalistů, když oba dokázali vyhrát jak doma, tak i na hřišti svého semifinálového soupeře.
V první dvojici utkání prvního - Veselí se čtvrtým - Písek skončila obě utkání vcelku jednoznačným vítězstvím Brittermu Veselí. 32:24 a 30:25. Slovácké panenky potvrdily, že jsou výborným kolektivem zkušených házenkářek, které vědí o co bojují. Ve výborném světle se představila zejména bojovnice Lenka Fleková, která zatížila konto píseckých brankařek 14 brankami, Helena Štěrbová však za ní zaostala jen o 3 úspěšné trefy. Tato jména, spolu s dalšími.většinou typy bojovnic, hrajícími s plným nasazením po celé utkání, jejímiž představitelkami jsou zejména Gábina Zvoničová a Tereza Chmelařová, nenápadná, ale velmi prospěšná Ukrajinka Anhelina Viniatynska, tvůrkyně hry Jarmila Kočí a samozřejmě v brance Lenka Černá, jsou těmi na které bude trenér Jiří Zerzáň jistě nekjvíc spoléhat i ve finále.
Mladé družstvo Písku nenaplnilo v plné míře ambice se kterými do série vstupovalo. Zejména výborný výkon v posledním kole v Olomouci dával určité naděje. V prvním utkání ve Veselí však družstvu úplně selhaly brankařky, v odvetě zase ani 14 branek Ivety Luzumové nestačilo nahradit palebnou sílu další mladé spojky Míši Borovské, která se zranila hned na začátku střetnutí a hodně svému družstvu scházela. Přesto však jihočeský tým prokázal, že se s ním musí v budoucnu hodně počítat.
Ve druhé dvojici, mezi druhou Olomoucí a třetí Slavií Praha také stačila k rozuzlení dvě utkání. Nešlo však v žádném případě o jednoznačný postup Hanaček, v obou utkáních sï musely sáhnout až na dno svých sil a druhé utkání v Praze muselo dokonce rozhodnout až prodloužení. U obou družstev byly oporami brankařky, ty Olomoucké dokonale „vygumovaly" renomovanou střelkyni sedmiček Kateřinu Keclíkovou, která v sezoně vstřelila 51 branek ze 7m hodů a neproměnila jen osm, v obou utkáních semifinále jich zahodila hned pět. Tento fakt však nebyl samozřejmě jediným důvodem vyřazení Slavie z boje o zlato. Ani dalším spojkám se nedařilo jako obvykle, často se jejich střely míjely cíle, nebo je pochytala Bára Raníková. Přísnější měřítko z nich snese mladá Hana Kutlvašrová. Nejlepší hráčkou Slavie tak byla v obou utkáních Petra Vítková, která byla nejen oporou obrany Slavie, ale svou zkušeností platila i na obranu soupeře. Mladé družstvo Slavie však také potvrdilo, že se v brzké době můžeme dočkat jeho strmého výkonnostního růstu.
Hanačky vstupovaly do semifinálové série s cílem zopakovat loňskou finálovou účast. Věděly že je nečeká lehký soupeř, věřily však ve své síly a v to, že zúročí své zkušenosti z předchozích zápasů play-offi i z utkání v Evropských pohárech. V prvním utkání zaskočily Slavii hned nástupem, kdy si během několika minut vytvořily 4 - 5 brankový náskok, který pak prakticky kontrolovaly až do vítězného konce, za podpory zaplněné a skvěle fandící tribuny. Hvězdami prvního utkání se staly Bára Raníková, Martina Kelarová, Martina Uličná, Lucie Dostálová a Romana Tomečková. V odvetném zápase podalo celé družstvo kvalitní, takticky vyzrálý a bojovný výkon, znovu dominovaly brankařky, Bára Raníková a likvidátorka Slavistických sedmiček Dáša Vyhlídalová (zneškodnila hned tři). O růst skóre se v průběhu utkání staraly zejména Romana Tomečková s Míšou Hrbkovou a Martina Uličná, která vstřelila své čtyři branky v rozmezí pěti minut. V prodloužení pak vzaly odpovědnost do svých rukou hlavně zkušené Martina Kelarová a Veronika Hejtmánková, které vstřelily po dvou brankách a poslední tečku pak udělala v poslední minutě prodloužení Míša Hrbková.
Potvrdilo se tedy pravidlo, které s dvěma výjimkami v českém play-off platí. Do finále postupují dvě nejlépe, postavená družstva po základní části. Ve finále tedy na sebe narazí stejní soupeři jako v minulém roce, jejich výchozí pozice však bude odlišná. Zatímco loni Hanačky postupovaly do finále s tím, že celou sezonu ani v jediném utkání s českým soupeřem neprohrály, v základní části měly o 15 bodů víc než jejich finálový soupeř Veselí a proto byly i pro finále favority. V letošním roce nejde ani očekávat, že by vítěz finále vyhrál ve třech utkáních a to celkem rozdílem 27 branek jako v loňském roce (31:19, 27:18 a 24:17). Naopak se dá očekávat vyrovnaný boj o každý míč, o každou branku.
Na Slovensku se v sérii prvního - Iuventa Michalovce a čtvrtého - Štart Trenčín, rozhodlo ve třech zápasech (hraje se na tři vítězná), když po výhrách v Michalovcích 29:28 a 33:27, vyhrála Iuventa v Trenčíně v rozhodujícícm utkání také 33:27 a celou sérii tak 3:0.
Ve druhé sérii po dvou výhrách úřadujícího mistra ŠKP Bratislava v domácím prostředí 22:21 a 29:18, se série přesunula do Šaľy. V obou utkáních v Šaľe se hrála nesmírně vyrovnaná utkání, v sobotu domácí hráčky vyhrály 22:21 a v neděli zopakovaly vítězství, tentokrát 26:25, takže rozhodující páté utkání se bude hrát ve středu v Bratislavě. Stav série je 2:2.