Pohled na zápas se Slavií z pohledu Slavie. 18.10.2010 20:36:44 - autor: , přečteno 2806x

Převzato z webu DHC Slavia Praha

Z Olomouce vezeme dva body
Ovšem cesta za nimi nebyla snadná. Především v prvním poločase kladly Hanačky velký odpor a ještě ve dvaadvacáté minutě vedly dvougólovým rozdílem. Největší zásluhu na tom měly střelkyně Lucie Fabíková a brankařka Barbora Raníková. Chléb se lámal v závěru první půle, ve které několikrát vyšla souhra střední spojky Kateřiny Keclíkové a rychlonohé Adély Rakové. Výsledkem bylo poločasové vedení o dvě branky.
Úvod druhého klání vyšel našim děvčatům náramně, a to i díky pomoci žákyň Uherského Hradiště, které naše hráčky hlasitě povzbuzovaly. Slávistky odskočily na pohodlný pětibrankový rozdíl, který si už pohlídaly. Vyzdvihnout bych chtěl již zmiňované Adélu Rakovou a Kateřinu Keclíkovou, ke kterým přidám ještě Hanu Kutlvašrovou. Ovšem například Klára Černá se opět potýkala s nepříjemnou osobní obranou. Dá se tedy konstatovat, že je cenné vítězství dílem celého kolektivu.

DHK ZORA OLOMOUC - DHC SLAVIA PRAHA 25:29 (11:13)

Zora Olomouc: Raníková, Rašková - Hejtmánková 5/2, Růžičková 2, Vocilková-Polášková 1, Remešová 1, Pašková 1, Severová, Kubáčková 3, Spíchalová 1, Huráňová 3, Žďánská, Gebre Selassie, Fabíková 8
DHC Slavia Praha: Satrapová, Peerová - Raková 6, Romanczinová, Weisenbilderová, Mouleová, Černá 6, Jonášová 3/2, Kutlvašrová 6, Kvasničková, Jedličková 2/1, Vítková 3, Keclíková 3.
Rozhodovali Václav Kohout a Petr Novák, sedmimetrové hody: 2/2 - 5/3, vyloučení: 3 - 3, 380 diváků.

Trenér domácích Libor Malínek ocenil kvalitu Slavie: „Blahopřeji Slavii k zaslouženému vítězství. Chtěli jsme hrát vyrovnanou partii, což se nám celou první půlku celkem dařilo a i my byli stále na „kontaktu". V úvodu druhé půle nám však Slavia odskočila a výsledek si už pohlídala. Jsem spokojen s nasazením. Ovšem mrzí mě, že jsme se nevyvarovali chyb a to především v útočné fázi. K Lucii Fabíkové se zkrátka nikdo nepřidal. Náš útok byl pasivní, z čehož pramenili i nepřipravené střely, které končily většinou v blocích soupeřek anebo dva metry nad brankou. Divím se, že Petr Pína kritizuje rychlý protiútok, jelikož si myslím, že nás Slavia přehrála právě touto činností. Jsem ale rád, že náš výkon jde nahoru a poslední tři zápasy ukazují zlepšení."

Kritika prýštila z úst nejlepší střelkyně domácích Lucie Fabíkové: „Jsem velmi zklamaná výsledkem i průběhem zápasu. Samozřejmě klobouk dolů před výkonem Slavie. Mají velmi dobře sehraný, kvalitní tým, ale my jsme jim vítězství na můj vkus velice usnadnily. Měly jsme až přílišný respekt před soupeřem. Slávistky na začátku nevěděly, co od nás mají čekat. Nebyly si jisté, jestli budeme snadný soupeř, nebo budeme kousat. A z toho pramenil vyrovnaný první poločas. Nám pak začaly docházet síly, ale nejenom síly, především odvaha. Soupeř začal hrát to, co umí a my místo abychom odpověděly a zkoušely se s nimi prát, svěsily hlavy a nechaly je v pohodě vyhrát. To je to, co mi nejvíc vadí!"

Velkou příležitost dostala ve druhém poločase střední spojka domácích Anna Gebre Selassie: „Hrál se dobrý a vyrovnaný zápas s kvalitním soupeřem. Bohužel jsme nedokázaly se slávistkami především rychlostně udržet krok. V útoku jsme si špatně nabíhaly a dovolily soupeřkám vyrážet do smrtících rychlých brejků. Děkuji trenérovi Malínkovi za šanci nastoupit v tak těžkém zápase."

Náš lodivod Petr Pína ocenil pohlednost duelu: „Šlo o bojovné, pěkné utkání, které se muselo všem divákům líbit. Překvapivě jsme udělali málo technických chyb, za to jsme neproměnili asi čtrnáct jasných gólových šancí, které běžně dáváme. Barbora Raníková byla zkrátka excelentní. V úvodu se nám nedařil rychlý protiútok, tak jak jsme ho chtěli hrát a jak jsme se na něj v týdnu připravovali. Věděli jsme, že Libor Malínek střídá Alenu Vocílkovou-Poláškovou do obrany za Veroniku Hejtmánkovou a tak jsme chtěli táhnout protiútoky středem. Což nevyšlo. Byli jsme laxní v obraně, dostávali jsme góly po proskocích. Pravda je taková, že Lucie Fabíková je hráčka, která má obrovské zkušenosti, které se musí projevit. A tak nám to začala „rozdávat" do vinglů, na což zase naše Lucka nenašla protizbraň.

Nejzkušenější slávistce Petře Vítkové se nelíbil vstup do duelu: „V úvodu střetnutí jsme se trochu trápily a to jak v obraně, tak v útoku. Pohříchu v útoku nám to vydrželo po celý zápas. Nemohly jsme překonat skvěle chytající Barboru Raníkovou. V tom byl i rozdíl mezi našimi celky, neboť Lucii Satrapové se příliš nedařilo. Pak se ale projevila naše větší vyrovnanost v kádru a právě tou jsme zápas zlomily."

Střed duelu si doslova pronajala šestigólová střelkyně Adéla Raková: „Byl to dobrý zápas, jenom škoda střeleckého výpadku, který nás již tradičně postihl. Kdybychom proměňovaly, utekly bychom soupeřkám již v prvním poločase nejméně o deset branek. Hrálo se mi dobře, kdybych střílela s takovou jistotou jako okolo půle, byla bych moc ráda. Bohužel se zatím trochu bojím velkých brankařských jmen. Věřím, že mi několik míčů v síti Barbory Raníkové pomůže k získání jistoty."

Všem slávistům zatrnulo deset minut před koncem, když se naše střední spojka chytila po jednom souboji za obličej. Jak se vše semlelo Kateřino Keclíková? „Naštěstí jsem do nosu nedostala, hráčka soupeřek mi hrábla jen do pusy. Cítím se v pohodě. Ani jsem si neuvědomila, že se ostatní tak leknou. To samé co vy, mně říkal i trenér Pína. Jsem ráda, že se začínám znovu dostávat do herní pohody, i když vidím rezervy ve střelbě. V obraně i v souhře s pivotem a v zakládání rychlých brejků se už ale cítím jako před zraněním."

Autor článku: David NEJEDLÝ