Podle tradice - Michalovce padly v Olomouci   13.02.2011 07:22:06 - autor: vasek, přečteno 2525x

DHK ZORA Olomouc - Iuventa Michalovce 27:23 (17:11)

Průběh utkání: 1:0, 1:1, 8:1,8:3, 9:6, 12:6, 12:8, 15:9, 15:11, 17:11 - 17:13, 19:13, 19:15, 22:15, 23:16, 23:19, 24:19, 24:21, 25:21, 25:22, 27:22, 27:23.

Rozhodčí: Nesvadba, Simu        320 diváků           7 m hody: 4/4 - 3/1      vyloučení: 2 - 3

Sestavy a branky:
Olomouc: Raníková, Rašková - Hejtmánková 2, Růžičková 3/2, Vocilková, Remešová, Kelarová 2, Samcová 5, Severová, Kubáčková 2, Spíchalová, Huráňová 3, Gebre Selassie 1, Fabíková 9/2.

Trenír: Libor MALÍNEK

Michalovce: Kudročová, Gubíková - Bakhyrieva 1/1, Bačíková 2, Vargová, Danková, Szöllösiová 2, Kalaninová 2, Poláková 2, Hollá 2, Tobiášová 8, Hvostaľová, Wollingerová 1, Tregubová 3.

Trenér: Dušan DANIŠ

Skvělý sobotní večer připravily olomoucké házenkářky svým fanouškům, kteří jim to také dali náležitě najevo. Družstvo se po týden staré anabázi spojené s nepředstavitelným množstvím nejrůznějších zdravotních problémů dalo až neuvěřitelně dohromady a předvedlo bez diskuse svůj nejlepší výkon v sezoně. Kolotoč, který roztočily v prvních dvanácti minutách zápasu už olomoucká hala dlouho neviděla. Profesionálky z východu se nestačily divit s jakou lehkostí Hanačky po zisku míčů odražených skvělou brankařkou Bárou Raníkovou procházely celým hřištěm a sázely jednu branku za druhou za záda zkušené matadorky v brance Iuventy Ingrid Kudročové, která se po šesté brance nechala vystřídat mladičkou Gubíkovou.

Osm branek v síti hostujícího družstva za 12 minut hry bylo výsledkem aktivity, kterou Hanačky od,prvních minut hýřily a víc než polovina z nich byla dosažena proti nepostavené obraně soupeře z rychlých protiútoků. A to ještě domácí děvčata tři trháky neproměnila. K nezastavení byla v té době hlavně Martina Kelarová, na které vůbec nebylo znát, že má za sebou hodně dlouhou pauzu a byla v prvních minutách u všeho důležitého, co se na hřišti odehrávalo. Vůdčí osobností olomoucké ofenzívy ale byla Lucka Fabíková, jejíž zkušenost na hostující hráčky hodně platila. Byla také středem pozornosti hostující obrany a stržila během zápasu hodně tvrdých zákroků. V obraně jako vždy, kralovala Alena Vocilková, která si bez problémů poradila spolu se svou partnerkou na středu obrany domácího družstva Lucií Severovou s velkou zbraní Iuventy hrou na pivota a podařilo se jim hostující pivotku Kalaninovou prakticky vymazat.

Po počátečním 12 minutovém uragánu si vybraly Hanačky pětiminutový oddech bez vstřelené banky, Zemplíčanky se trochu vzpamatovaly z utrpěného šoku, čemuž trochu napomohl i Time out trenéra Daniše a zkorigovaly na 9:6. Poslední desetiminitovku prvního poločasu už však zase dirigovala domácí děvčata takže do kabin se šlo se šestigólovým náskokem domácího družstva. Po změně stran se hrála vyrovnaná partie, hostující celek snížil několikrát na rozdíl čtyř branek a když sedm minut před koncem byl stav 25:22, vypadalo to zase na pěkné drama. Několikrát se však vyznamenala Bára Raníková a hlavně zbrklost v zakončování akcí hostujících hráček, které zahodily i ty nejvyloženější šance, nedovolily opakování scénáře z utkání proti Partizánskému.

Zasloužená, ale přiznejme že nečekaná a v některých fázích i trochu šťastná výhra domácího celku byla dílem větší bojovnosti a touhy po vítězství domácích děvčat, které bojovaly jako lvice a po celé utkání nehrálo jen těch sedm hráček na hřišti, ale s nimi i celá lavička. Těžko někoho chválit, ale přece jen je potřeba vzdát hold Báře Raníkové v brance, kdy zejména v prvním poločase zlikvidovala hodně střel hostujících hráček a připsala si i asistenci na branku z trháku zakončeném Martinou Kelarovou, která je druhou o které je třeba se zmínit. Martina je právě takovou hráčkou, kterou ve svém středu naše mladé potřebovaly. Stala se tmelícím elementem, její přehled ve hře a „čtení hry" je příkladné a když ještě s přibývajícím časem naroste i její fyzička, bude patřit určitě k ozdobám interligy. Lucka Fabíková dřela, hrála s maximálním nasazením, prostě tak jak jsme u ní ve většině zápasů zvyklí. Znovu potvrdila, jak prospěšná dovede být pro družstvo a vývoj zápasu, kdy hlavně ve fázích, kdy „se láme chleba" dovede vzít na sebe odpovědnost a nastřílet rozhodující branky. Svůj nejpovedenější zápas v interlize má za sebou Adéla Samcová, která zaskakuje na levém křídle a tentokrát se jí dařilo až nebývale v zakončování a proměňování šancí. O Báře Raníkové už byla řeč, odvedla svůj vysoký standard, 19 úspěšných zákroků je hodně vysoké číslo a když k tomu přidáme i bravurně chycenou sedmičku a že svým postavením v brance donutila vysoko přestřelit branku nejlepší střelkyni soupeře Lucii Tobiášovou při její druhé neúspěšné sedmičce, vychází nám z toho hodně nadprůměrný výkon. Šéfka obrany Alena Vocilková, jako vždy byla většinou vždy tam, kde to nejvíc hořelo.

Družstvo hostí hrálo tak trochu profesorsky, ale každý hraje tak jak mu soupeř dovolí a proto se výkon obou celků zdál být tak rozdílný. Přesto hráčky prokázaly vysokou trénovanost, hodně akcí byla zahráno tzv. na slepo, ne vždy jim však 100 % vycházely. Jak hodně celému klubu záleželo na tom na Hané uspět svědčí i to, že v Olomouci dleli už od pátku a v sobotu dopoledne si i v hale UP hráčky zatrénovaly. Jejich největší hvězdou byla podle očekávání Lucia Tobiášová, která patří bez diskuze k nejlepším hráčkám celé interligy a i přes pečlivou pozornost, kterou jí domácí obrana po celý zápas věnovala, dokázala nastřílet 8 branek.

Utkání tedy skončilo nečekaným ale o to více zaslouženým vítězstvím domácího družstva, které znovu potvrdilo, že Iuventa je pro ně „hodně příjemným soupeřem" a že proti tomuto silnému a věhlasnému soupeři umí zahrát. Zejména na domácím hřišti s nimi má velmi příznivou bilanci: 5 výher, 1 remíza a 3 porážky (Hanačky vyhrály třikrát i v Michalovcích).